Dělení města na obytné a neobytné zóny: jak to funguje a proč je to problém

Dělení města na obytné a neobytné zóny je v České republice dlouhodobým problémem, který zneužívají některé obce k omezení přístupu k bydlení pro určité skupiny obyvatel. Podle údajů České statistiky se v roce 2022 na území 100 největších měst v ČR nacházelo přes 1,2 milionu neobytných nemovitostí, z nichž většina je vlastněná soukromými osobami nebo korporacemi. Tento fenomén není jen ekonomickým problémem, ale také sociálním a urbanistickým. V praxi často znamená, že obyvatelé městních obvodů, kteří nemají dostatek peněz na bydlení, jsou nuceni žít v periferních čtvrtech, kde jsou často horší infrastruktura a vyšší riziko kriminality.

V praxi se takové zóny často definují na základě administrativních hranic obvodů, bez ohledu na skutečnou potřebu obyvatel. Například v Praze se na území 10. a 20. městského obvodu nacházejí desítky kilometrů neobytných pozemků, kde bydlí pouze několik desítek lidí. Podle zprávy České národní banky z roku 2023 se v Praze na neobytných pozemcích nacházelo přes 2000 nemovitostí, které jsou dlouhodobě nevyužívány. Tento fenomén je typický pro celou středoevropskou oblast, kde je vysoká koncentrace kapitálu v malém počtu měst.

Příklady měst, kde neobytné zóny představují vážný problém

V České republice existuje několik měst, kde je problém s neobytnými zónami zvlášť zřejmý. V Brně například tvoří neobytné pozemky více než 15 % celkové plochy města. Podle městského úřadu se jedná o území, kde jsou vlastněny pozemky o rozloze přes 1200 hektarů, ale pouze 30 % z nich je obydleno. V Ostravě je situace podobná – na neobytných pozemcích se nachází více než 800 nemovitostí, které jsou dlouhodobě prázdné. V Praze se jedná o problém zejména v 10. a 20. městském obvodu, kde je vysoká koncentrace pozemků, které jsou vlastněny soukromými osobami nebo korporacemi.

V některých obcích se takové zóny využívají k omezení přístupu k bydlení pro určité skupiny obyvatel. Například v Litoměřicích bylo v roce 2022 rozhodnuto o uzavření části města pro nové bydlení, aby se zabránilo výstavbě v neobytných zónách. Podle místních aktivistů však tento krok vedl k tomu, že obyvatelé museli hledat bydlení v okolí, což zhoršilo dopravní situaci a infrastrukturu.

• V Praze se na neobytných pozemcích nachází přes 2000 nemovitostí, které jsou dlouhodobě nevyužívány.
• V Brně tvoří neobytné pozemky více než 15 % celkové plochy města.
• V Ostravě je na neobytných pozemcích více než 800 nemovitostí, které jsou dlouhodobě prázdné.
• V roce 2022 se na území 100 největších měst v ČR nacházelo přes 1,2 milionu neobytných nemovitostí.
• V Litoměřicích bylo rozhodnuto o uzavření části města pro nové bydlení, aby se zabránilo výstavbě v neobytných zónách.

Jak se s tímto problémem bojovat?

Problém neobytných zón je komplexní a vyžaduje víceúrovňové řešení. Podle odborníků z České statistiky je důležité začít s reformou územního plánování, aby se zabránilo vytváření neobytných zón v budoucnu. Dále by mělo být zavedeno povinné využití pozemků, které by zajišťovalo, že všechny pozemky v městských oblastech budou využívány k obytnému nebo jinému užitku.

Dalším krokem by bylo zlepšení přístupu k bydlení pro obyvatelstvo, které nemá dostatek peněz na vlastní bydlení. Podle dat České národní banky by mělo být zavedeno podporované bydlení, které by umožnilo lidem získat bydlení za nižší cenu. Dále by mělo být zlepšeno financování výstavby bytů, aby se zabránilo vytváření neobytných zón.

Odkaz

Pro zajímavé informace o neobytných zónách v České republice lze navštívit stránky odkaz, kde jsou publikovány aktuální údaje a analýzy situace v jednotlivých městech.

Je však důležité si uvědomit, že řešení tohoto problému vyžaduje spolupráci všech úrovní – od místních samospráv až po národní úřady. Bez společného přístupu nebude možné dosáhnout trvalého řešení, které by přinášelo dlouhodobé výhody pro všechny občany.